Conan #3: …v zajetí koček
První dny na Jihu se Conanova barbarská duše teprve sžívala s tím tajemným novým krajem. Nespokojený a neklidný jako raněný lev sedával pod vysokým stropem u ebenového stolu mezi čtyřmi stěnami zářícími bělobou jako slonovina a jeho mohutné ruce, tolik uvyklé činnosti, bezmocně spočívaly v klíně.
Ale nebyl by to Conan the Bavarian, tvor dálek a divočiny, šelma uvyklá životu mezi ostatními šelmami, kdyby si i tady nedokázal najít soudruhy mezi jinými divokými stvořeními. Šlo o zdánlivě nevinně vyhlížející predátory, jichž byla tato země plná. Dávné potomky šavlozubých tygrů a gepardů. Kočky.
Právě s kočkami a od koček se tu Conan učil.
Učil se od nich důvěře.
A taky se učil trpělivosti.
Učil se umění nevynucovat si přízeň hrubou silou, ale vyčkat až se za ním přijde.
A od koček se učil i hladit.
Hladit a vědět, že odměňován je on.
Na učení měl tady spoustu času.
A kočky všech druhů, ras i povah.
Kočky jsou v Bavorsku úplně všude. V každý famílii aspoň jedna. Něco jako u nás psi. Je to trochu paradox. Protože aspoň tady na vesnici nejčastěji uslyšíte slovíčko "Bulldog" [buldok]. Jenže to tu neznamená psa, ale traktor.
Taky kočce se tu neříká "Katze" [kace], jak vás učili ve škole, ale "Mitzi" [mi:ce], micina. Případně kompromisně "Mitzikatz" [micikac]. Což je pro auslendera lepší, protože si to aspoň nesplete s čepicí "Mütze" [mice].
Kočky se tu maj, myslim, fajnově. Místní k nim nejsou tak akurát a na rozdíl od psů maj dost velkej fraj. Jsou takový polodivoký. Věčně aus. Na lovu. Anebo prostě jenom špacírujou po okolí, u sousedů, v lese, po polích… A když třeba jdu s košem a nechám otevřený dveře, nakvartýruje se ta sousedovic k nám do bytu.
Asi proto, že tu jsou na ně tak zvyklý a jsou fakt všude, tak i když máte v Bavorsku opici, nemáte "Affe" [afe], ale máte kocoura: "Kater haben". To jest pravou a nefalšovanou kocovinu. Kočku, jak o ní mluví i feldkurát Katz ve Švejkovi.
Komentáře
Okomentovat